Vývoj platebních prostředků
Když něco chci od někoho jiného, musím za to zaplatit. To víme všichni. Bylo tomu tak vždy a je to pravidlem odjakživa. Poctiví lidé se toho drží, musí pracovat, aby si mohli koupit, co chtějí a potřebují. S postupným vývojem doby se mění prostředky, kterými platíme. Všichni to známe z dějepisu, že se začínalo směnným obchodem něco za něco. Jenže najít někoho, kdo má to co chci já a zároveň se mu hodí to, co nabízím já, je poněkud složité a dnes by se to praktikovalo asi velmi obtížně. A i tehdy v dobách minulých to lidem začínalo docházet a tak se pomalu začali na svět klubat mince, bankovky a nakonec i platební karty. Ale pěkně postupně. Peníze neměli vždy takovou podobu, jakou mají dnes.
· Začalo to u mušlí a perel. Postupně se začínalo platit něčím drahým ale dostupným a vlastně přírodním. Takže se směňovalo zboží za perly a mušle, které dávalo moře, někde se dokonce platilo plátnem. Později se objevilo drahé stříbro a zlato a směňovalo se i za ně.
· První mince přišly na svět zformováním drahého kovu. Dostali tak svůj tvar. Mince se razili ze stříbra, zlata nebo mědi. Přišla otázka, jakou hodnotu by mince měli mít. Aby odpovídaly hodnotě zboží. Musela se propočítat váha mince a udat tak její cena. A tak se začali peníze počítat. Dnes bychom si neuměli představit, že peníze nepočítáme, přijde nám to úplně normální a děláme to automaticky.
· Jenže i drahé kovy začnou postupně ubývat a tak se do hry dostali i bankovky. Lidé si uvědomili, že papír je méně nákladný a praktičtější. Prostě se na něj napíše jeho hodnota. Nejprve se začali využívat směnky, a později se v 11. století vyměnily za papírové bankovky s danou pevnou hodnotou. Tak je známe i my dnes.
· S vývojem technologií byla uvedena v roce 1948 první platební karta. Dnes již naprosto běžná věc. Předání peněz neprobíhá osobně, z ruky do ruky ale už jen elektronickou cestou. A určitě je to snadnější a pohodlnější. Jednou se možná dočkáme s dalším vývojem, úplného zrušení peněz jako takových. Necháme se překvapit.